Peruji.cz

Beaufort se zavrtěl a zasténal. Bylo mu špatně a měl pocit, že když udělá sebemenší pohyb nebo otevře oči, začne zvracet. „Co je ti?“ ozvalo se vedle něj tiše. „Je mi zle,“ zasténal Beaufort a zhluboka se nadechl. Pocit že bude zvracet sílil. „Pojď,“ vstal Darius, pomohl vstát i Beaufortovi a odvedl ho na palubu, kde ho postavil k zábradlí. Beaufort jen zhluboka dýchal a nasucho polykal. „Nebraň se tomu. Vyhoď to, bude ti líp,“ odhrnul mu Darius vlasy z obličeje. Jen to dořekl, naklonil se Beaufort přes zábradlí a začal dávit. Darius mu přidržoval vlasy a trpělivě čekal až to nejhorší pomine. „Jak to, že vám nic není? Vypil jste toho víc než já,“ zachraptěl Beaufort, když se narovnal a rukávem si otřel ústa. „Protože jsem zvyklý a vím, kolik toho můžu vypít, aby mi nebylo zle,“ pousmál se Darius a hladil Beauforta po zádech. „Nevadí, když si teď lehnu do postele a zemřu?“ zeptal se Beaufort. „Jen ještě počkej,“ uchechtl se Darius. „Na co?“ podíval se na něj nechápavě Beaufo...

„LOĎ NA OBZORU!“ zakřičel Mike, když při západu slunce zahlédl loď, která se k nim blížila. „JAKÁ?“ křikl na něj Gilbert, zatímco se posádka začala srocovat u zábradlí. „PIRÁTSKÁ. JE TO LOĎ KAPITÁNKY SAMANTHY,“ odpověděl Mike. „Kapitánka Samantha. Připravte se, bude vítání,“ zasmál se Gilbert a celá posádka se uvolnila z napětí, které je doteď svíralo. „Kdo je kapitánka Samantha?“ zeptal se zmateně Beaufort. „Naše stará známá,“ pousmál se Gilbert a podíval se na Beauforta, který vypadal zmateně. „Takže na ni nezaútočíte?“ zeptal se tiše. Od španělské lodi přepadli ještě další dvě, taktéž obchodní a plné velmi bohaté kořisti. Na rozdíl od první lodi ale tamější posádky neměly štěstí a nepřežily. Byly zavražděny a jejich lodě zapáleny. Pro Beauforta to byla noční můra. „Ne, nezaútočíme. Ostatně máme zákon který zní, že pirát na jiného piráta nezaútočí a ani ho neokrade, či jinak nepoškodí a to jak na souši tak na moři. My piráti zkrátka jeden na druhého neútočíme,“ vysvětlil mu G...