Pán démonů - kapitola 11
„Ty se vůbec nesoustředíš! Co je s tebou?“ vyletěl Agramon a vztekle se na Amaymona podíval. Učil ho vcelku snadné kouzlo. Shromáždit magii a pak ji vystřelit z dlaní jako proud energie, což Amaymonovi vůbec nešlo. „Tak posloucháš mě?“ zamával mu rukou před obličejem, když Amaymon koukal do neznáma a nijak na jeho výtku nereagoval. „C-co? Jo promiň,“ zamrkal Amaymon a upřel svůj pohled na zamračeného Agramona. „Co je s tebou?“ Agramonovo zamračení se prohloubilo. „Nic. Budeme pokračovat?“ uhnul pohledem Amaymon. „Ne, když jsi v tomhle stavu, tak to nemá cenu,“ povzdechl si Agramon. Amaymon na to nic neřekl. Agramon se na něj zadíval a znovu si povzdechl. „Řekni mi, co se děje. Nesoustředíš se, neustále zíráš do neznáma, chodíš jako tělo bez duše. Stalo se něco, když jsi byl u Verrina?“ posadil se Agramon vedle Amaymona. Byly to už dva týdny, co Amaymon strávil u Verrina noc a co se vrátil, byl zvláštně zamlklý a občas i mimo. Amaymon se na Agramona zadíval a nejistě si skousl...