Peruji.cz

Noční květ se procházel po tržišti následován svým sluhou Ptáčkem a svými Dvorními mladíky, kteří se vesele bavili, smáli se a prohlíželi si vystavené zboží. On sám si prohlížel zboží a po očku sledoval správce, který chodil od obchodníka k obchodníkovi a vyptával se jich na jejich obchody. Po jeho boku šlo několik ozbrojených strážných, aby ho chránily. „Dobrý den, pane! Nemáte zájem o skleněné mísy nebo poháry nebo vázy? A nebo nějakou skleněnou ozdobu?“ oslovil ho obchodník se sklem. Noční květ přistoupil k jeho stánku a přelétl pohledem zboží. „Tahle je pěkná,“ vzal do rukou vázu tmavě modré barvy ozdobenou malímy bublinkami světle modré barvy. Obchodník se usmál, cítil úspěšný obchod. Noční květ vázu zaplatil a předal ji Ptáčkovi, aby ji vzal, to už k němu ale přešel správce. S vytaženým obočím se podíval na vázu a pak se otočil na obchodníka. „Dobrý den přeji! Jak jdou obchody?“ zeptal se přímo. „Dobrý den i vám! Obchody jdou dobře,“ usmál se obchodník. Správce pokýval hla...

Noční květ se procházel po zahradě. Jeho osobní sluha, Obsidián, a jeho Dvorní mladíci ho následovali a u toho vesele štěbetali. Noční květ zpozorněl, když uviděl mramorovou stavbu u jejíhož vchodu stál Ramir a smutně na ni hleděl. „Co je to za stavbu?“ zeptal se tiše Diamanta. „To je hrobka královské rodiny. Jsou zde pohřbeni všichni členové královské rodiny od založení našeho království až po současnost,“ osvětlil Diamant. „Ach,“ vydechl Noční květ. Pomalu se rozešel k Ramirovi. „Ramire,“ oslovil ho tiše. Ramir se na něj podíval a smutně se usmál. „Pojď,“ natáhl k němu ruku. Noční květ se ho chytil a nechal se vtáhnout do Ramirovy náruče. „Včera jsem tě představil své rodině. Ale jednomu jsem tě představit nemohl a to mě neuvěřitelně mrzí. A také se nemohu ubránit myšlence, zda bys byl se mnou a zda bych to byl já, kdo by tě představoval rodině, pokud by se nestala ta smutná událost,“ pohlédl Ramir na poslední jméno na poslední pamětní desce, které byly postaveny před hrobko...