Ahoj, tak mě napadlo, jestli bys nechtěla dávat své příběhy taky na Wattpad. Tady mi přijdou trochu zapadlé, zato na Wattpadu by si s dobrým oštítkováním určitě našly čtenáře. ;-)
Já tam mám profil (vis uvedený web) a sice jsem tam toho moc nepřidala, ale řekla bych, že na vydávání kapitolovek je to tam dobré (covery, tagy, žánry a podobně), stejně tak upozornění, když ti někdo odpoví na komentář nebo tebou sledovaný autor přidá další díl povídky. Systém jim občas zlobí, hlavně prý v mobilech, ale s trochou trpělivosti to myslím není problém. (A reklamy, ale to řeší Adblock.) Dost lidí tam píše yaoi (převážně ale fanfikce, takže originální postavy jsou, alespoň pro mě, příjemná změna).
„Dnes budeš v Oddělení plavek a plážového oblečení,“ nasměrovala Magda Hada, jen co vstoupil do dveří. „Díky!“ kývl na ni Hades s úsměvem a zaplul do přiděleného oddělení. Rozhlédl se, bylo tu všechno možné. Samozřejmě plavky, dámské, pánské, dětstké. Ovšem kromě nich tu byly také plážové tuniky, plážové šaty, neoprény, plážové tašky, klobouky a také obuv na pláž. Stejně jako předtím ve Svatebním oddělení si to tu začal procházet, aby se zorientoval. Smutně si povzdechl, když procházel uličkou, kde byly pánské plavky a narazil na červené kraťasové s postiskem bílých květů. Podobné měl Nicky při loňském surfařském turnaji. Jemně se plavek dotkl a znovu zadoufal, že se Nicky brzy najde. Přeci jen už to byly tři dny, co zmizel a nikdo doposud nic nevěděl. „Ahoj!“ ozvalo se za ním vesele. Hades polekaně nadskočil a s bušícím srdcem se prudce otočil. „Promiň, nechtěl jsem tě tak polekat,“ hleděl na něj kajícně Noah. „Nemůžeš za to. Byl jsem zamyšlený,“ potřásl Hades hlavou. Noah pov...
Aranel zívl a otevřel oči. Překvapeně zamrkal, když zjistil, že se škvírou v závěsech prodírá denní světlo. Nadzvedl se a zkoumavě hleděl na tu škvírku hleděl. Natáhl ruku a závěs poodtáhnul. Překvapeně vydechl, když zjistil, že zatímco závěsy kolem postele byly zatažené, závěsy u oken byly naopak roztažené. „Dobré ráno, moje spřízněná duše,“ zašeptal mu do ucha hlas a poté ucítil, jak se k němu natisklo tělo jeho manžela, jeho paže ho objaly kolem pasu. Dech se mu zadrhl a on strnul. Nevěděl, co má udělat. Nechtěl se otočit a pohlédnout na svého manžela a zjistit tak, kdo jím je a zároveň byl hrozně zvědavý. „Nepodíváš se na mě?“ zeptal se jeho manžel tiše. „Ne. Nechtěl...nechtěl bys odejít? Nechci vědět, kdo...kdo jsi,“ špitl Aranel. „Proč ne?“ zeptal se jeho manžel a Aranel ucítil jemný polibek na rameni. Aranel neodpověděl. Nevěděl jak. Nemohl vysvětlit, co všechno cítil. „Podívej se na mě, prosím! Araneli,“ vydechl jeho manžel. Aranel se zachvěl, když zaslechl své jméno vy...
„Agramone, vstávej! Hned!“ vběhl Amaymon do Agramonových komnat a skočil mu do postele. „Co se děje?“ zabručel Agramon a rozespale na Amaymona zamžoural. Vůbec nebyl rád, že ho Amaymon vzbudil. Přeci jen šel spát až hodně dlouho po půlnoci a ani tak nespal vůbec dobře. „Vím jak najít ty děti,“ řekl Amaymon. Agramon byl v té chvíli plně probuzen, prudce se posadil a zíral na Amaymona. „Co? Zopakuj to!“ chytil ho za ramena a zatřásl jím. „Vím jak najít ty děti,“ zopakoval Amaymon. „Jak?“ vyhrkl Agramon. „Zeptám se mrtvých. Ale musí to být někdo z jejich rodin. A musí být po smrti krátce, protože čím kratší doba od jejich odchodu uplynulo, tím snazší bude je vyvolat. Existuje na to rituál,“ usmál se Amaymon. „Jaký rituál? Jak jsi na něj přišel? Vůbec ti nerozumím,“ zatřásl Agramon hlavou. „Večer za mnou přišla naše matka,“ sklopil Amaymon oči. „Cože? Naše matka?“ vytřeštil Agramon oči. Amaymon přikývl a oči se mu zalily slzami. Vzpomínka na předchozí večer ho stále bolela a zá...
Ahoj, tak mě napadlo, jestli bys nechtěla dávat své příběhy taky na Wattpad. Tady mi přijdou trochu zapadlé, zato na Wattpadu by si s dobrým oštítkováním určitě našly čtenáře. ;-)
OdpovědětVymazatAhoj! Nevím. Nemám s Wattpadem zkušenosti. Nikdy jsem ho nepoužívala.
VymazatJá tam mám profil (vis uvedený web) a sice jsem tam toho moc nepřidala, ale řekla bych, že na vydávání kapitolovek je to tam dobré (covery, tagy, žánry a podobně), stejně tak upozornění, když ti někdo odpoví na komentář nebo tebou sledovaný autor přidá další díl povídky.
VymazatSystém jim občas zlobí, hlavně prý v mobilech, ale s trochou trpělivosti to myslím není problém. (A reklamy, ale to řeší Adblock.)
Dost lidí tam píše yaoi (převážně ale fanfikce, takže originální postavy jsou, alespoň pro mě, příjemná změna).