Student - kapitola 17 - konec

„A zase brzy přijeďte,“ usmála se na ně Johanna.

„Určitě přijedeme,“ přislíbil jí s úsměvem Lucas.

„Přesně tak. Tak se tady zatím mějte,“ usmál se na ni a na Wilhelma Tom.

Oba se na Toma usmáli a Tom i s Lucasem nasedli do auta. Tom nastartoval a rozjel se. Ještě naposledy zamávali Tomovým rodičům a už jim rodinný domek mizel z očí.

„Tví rodiče jsou skvělí,“ řekl Lucas.

„Oni si o tobě myslí to samé. Jsem rád, že spolu vycházíte,“ usmál se Tom a položil Lucasovi ruku na stehno.

Lucas se usmál a pohodlněji se opřel do sedačky. Tom se po něm po očku podíval, ale pak se vrátíl k silnici před sebou a soustředil se na řízení, zatímco Lucase hladil po stehně. Cesta ubíhala v tichu, ale v příjemném tichu.

„A sakra,“ zaklel, když uviděl před svým domem celou Lucasovu rodinu.

Lucas se na něj nejdříve nechápavě podíval a poté pohlédl před sebe. A stejně jako Tom zaklel. Babičku a tátu by viděl rád, ale matku ne.

„Měli bychom vystoupit. Vypadá to, že oni jen tak neodjednou,“ poznamenal Tom.

Lucas si povzdechl, ale otevřel dveře a vystoupil. Tom následoval jeho příkladu a také vystoupil. Přešel k Lucasovi a vzal ho kolem pasu, aby mu vyjádřil svou podporu. Lucas na něj vděčně pohlédl a poté pohlédl na svou rodinu.

„Ahoj!“ pozdravil.

„Lucasi,“ vrhla se k němu matka a začala ho objímat.

Lucas zůstal stát jako přimražený a pohledem těkal mezi svým otcem, babičkou a Tomem. Ti na něj koukají se směsí soucitu a pobavení.

„Lucasi, já vím, že jsem to přehnala. A opravdu se ti omlouvám. Je mi to tak líto,“ začala se jako o překot omlouvat.

„Já...“ nevěděl Lucas co říct.

„Co si takhle sednout a promluvit si?“ navrhla babička.

„Jistě. To je dobrý nápad,“ přikývl Tom.

Odemkl a vpustil všechny do domu. Usadil je v obýváku a jako správný hostitel šel připravit něco k pití a občerstvení, v čemž mu Lucas vydatně pomáhal.

„Tak o čem chcete mluvit?“ zeptal se Lucas, když to všechno nanosili do obýváku a usadili se.

„O tvém návratu domů,“ vyhrkla matka.

Lucas si povzdechl.

„Lucasi, záleží na tobě, jestli se vrátíš nebo jestli zůstaneš, ale byli bychom rádi, kdyby ses občas ozval nebo se ukázal. Takhle o tobě nic nevíme a máme strach,“ vložila se do toho babička.

„Ale...“ chtěla Lucasova matka něco namítnout.

„Mlč Elso. Lucas je dospělý a má právo dělat vlastní rozhodnutí,“ řekla babička a upila ze své kávy.

„To je pravda,“ přikývl Lucasův otec.

„Asi bych se měl vrátit,“ zauvažoval Lucas.

„To záleží na tobě. Držet tě násilím tady nebudu. Můžeš se vrátit, ale stejně tak tady můžeš zůstat. Napořád,“ pohlédl na Lucase Tom.

„Tím mi chceš navrhnout, abych se k tobě přestěhoval?“ vykulil na něj Lucas oči.

„Ano,“ přikývl Tom.

„Ne, Lucasi s tím nesouhlasím. Tom není pro tebe. Najdeš si jiného, který pro tebe bude vhodnější. Nějakého mladíka ve tvém věku,“ vyhrkla matka a zoufale na Lucase hleděla.

„Přestaneš už s tím? Tom je dobrý muž. A co že je starší? Pro Lucase je to dobře. Tom se o něj postará a zabezpečí ho všemi možnými způsoby. A navíc ho opravdu miluje,“ okřikl Elsu její manžel.

Ta se na něj překvapeně podívala.

„Zmlkněte oba dva. Tohle nezáleží na vás, ale na Lucasovi. Jde tu o jeho život,“ zasáhla babička.

Lucas mezi všemi zatěkal pohledem a zastavil se očima na Tomovi, který ho sleduje s kamenným a nicneříkajícím výrazem, kterým maskuje svoji dychtivost a očekávání.

„Pokud to myslíš vážně, tak já....já bych s tebou chtěl bydlet,“ špitl.

Tomovi se rozšířili oči překvapením a hned nato se potěšeně usmál.

„Myslím to vážně,“ přikývl.

„No a je rozhodnuto. Ale čas od času se ozvi a ukaž, ano?“ mrkla na Lucase s úsměvem babička.

Lucas nadšeně přikývl.

***

O týden později

„Tak tohle je poslední krabice,“ položil Lucas do chodby velkou krabici a otřel si pot z čela.

„Teď už to jen vybalit a poklidit. Ještěže jsem sem koupil tu další skříň, jinak by sis své věci neměl kam dát,“ práskl sebou Tom na pohovku v obýváku.

Nidky by si nebyl pomyslel, že pomáhat Lucasovi v balení jeho věcí bude taková dřina. Lucas kolem něj neustále pobíhal, kontroloval jak balí a pořád mu říkal co má a nemá jak balit a že to či ono balí špatně a má to balit jinak. Jestli bude vybalování probíhat obdobně, tak se má na co těšit.

„Víš, za dnešek by sis zasloužil odměnu,“ naklonil se nad něj Lucas.

„Ano? A jakoupak?“ povytáhl Tom obočí a položil své ruce na Lucasovy boky.

Lucas se místo odpovědi pomalu sesunul na kolena a natáhl se po Tomově poklopci, který rozepnul. Tom ho chytil za ruce a vážně se na něj podíval.

„Jsi si tím jistý?“ zeptal se tiše.

„Ano,“ přikývl Lucas.

Tom ho ještě chvilku sledoval, než ho pustil a opřel se o opěradlo. Lucas se usmál a zalovil v Tomově spodním prádle a vytáhl jeho penis. Sevřel ho v dlani a začal po něm přejíždět. Tom zaklonil hlavu a s přivřenými víčky lehce zavzdychal, když ucítil, že začíná tvrdnout. Jakmile byl úplně tvrdý, vzal ho Lucas do úst a začal ho uspokojovat tak, jak to má Tom rád. Tom se napnul a s vypětím všech sil zvedl hlavu a pohlédl na Lucase. Pohled na jeho ztopoření, které pravidelně mizelo v Lucasových ústech a na Lucasovu hlavu pohybující se v jeho klíně ho neuvěřitelně vzrušil. Jen stěží stačil Lucase varovat a už se přes něj převalovala jedna vlna orgasmu za druhou.

Lucas vstal a obkročmo se usadil na Tomově klíně. Jakmile se Tom vzpamatoval, sevřel Lucasovy boky a naklonil se, aby ho políbil.

„To tedy byla opravdu nádherná odměna,“ usmál se.

Lucas se také usmál a objal Toma kolem krku.

„A teď jsem na řadě já,“ vztáhl Tom ruku k okraji Lucasových kalhot.

„To až později. Teď musíme jít vybalovat,“ plácl ho Lucas přes ruce, vstal a vyběhl z obýváku.

Tom jen zasténal, ale zvedl se. Upravil se a šel pomoct Lucasovi.

***

„A je to oficiální. Jsme pár a já u tebe bydlím,“ zasmál se Lucas, když večer ulehl vedle Toma do postele.

„Máš to i v dokladech nebo jsi tam ještě nebyl?“ zeptal se Tom, zatímco si lehl na bok, hlavu si podložil rukou a hleděl na Lucase.

„Byl. Včera jsem si je vyzvedl,“ pochlubil se Lucas.

„To jsem rád. Mám pro tebe totiž překvapení,“ usmál se Tom.

„Jaké?“ zazářili Lucasovi oči.

„Tenhle dům už totiž není jen můj. Byl jsem na katastru nemoviností a udělal jsem z tebe spolumajitele. Takže v případě, že by se se mnou něco stalo bude tenhle dům tvůj,“ položil Tom ruku na Lucasovo břicho a lehce po něm přejížděl.

Lucas překvapením oněměl, ovšem jakmile se vzpamatoval, tak Toma objal kolem krku a vtiskl mu hluboký polibek.

„Já nevím, co říct. Tohle je...je...“ zakoktal se dojetím.

„Pak neříkej nic,“ pohladil ho Tom po tváři.

Lucas se na něj usmál a znovu ho políbil. Tom mu polibek oplatil a pomalu se přesunul nad něj. Lucas se ho přestal držet kolem krku a začal ho laskat na hrudi a břichu, občas přejel na záda, kde zatínal prsty. I Tom ho hladil po břiše a hrudi, kde dráždil bradavky a zajížděl i do slabil, kde Lucase také laskal. Nakonec sevřel v dlani jeho vzrušený úd a začal ho třít. Lucas mu zavzdychal do rtů a kousek se odtáhl.

„Uděláš to s těmi prsty?“ zeptal se Toma.

Tom se jen usmál a natáhl se do nočního stolku pro nově koupený lubrikant. Otevřel ho a navlhčil si jím prsty. Lucas se nadšeně zavrtěl a roztáhl doširoka nohy. Tom se znovu přilepil na jeho rty a zatímco ho líbal, zabloudil prsty k Lucasovu vstupu a začal si s ním pohrávat a po chvilce začal Lucase regulérně prstit. Lucas se prohýbá a vzdychá a sténá do Tomových rtů a po chvíli se prohne v orgasmu. Tom ho políbil na čelo a vytáhl z něj prsty.

Lucas se na něj usmál a přitáhl si ho k sobě.

„Víš, tohle je první noc, kdy spím se svým oficiálním partnerem ve svém novém domově a tak jsem přemýšlel, že bychom mohli...no...chtěl bych...zkusit...se ti odevzdat...úplně,“ dostal ze sebe.

Tom na něj zůstal šokovaně hledět.

„No, pokud to chceš opravdu zkusit, tak jsem pro. Ale chci, abys věděl, že je to pro mě obrovská čest,“ políbil ho Tom.

Lucas mu polibek oplatil a oba se začali znovu laskat a navzájem se vzrušovat.

„Já...mohl bych jít nahoru?“ zeptal se nejistě Lucas.

Tom přikývl, položil se na záda a Lucase si posadil na klín. Lucas se nervózně nadechl, trošku se nadzvedl a začal pomalu dosedat na Tomův penis. I když byl plně vzrušený, bylo to pro něj těžké. Musel rozdýchávat nejen mírnou bolest, kterou cítil při pronikání, ale i nervozitu a touhu dostat ze sebe cizí předmět a utéct. Úlevně vydechl, když se obliny jeho zadku dotkly Tomových slabin a Tom byl uvnitř něj až po kořen.

„V pořádku?“ zeptal se Tom starostlivě a konejšivě hladil Lucase po stehnech a bocích.

„A-ano, jsem,“ přikývl roztřeseně Lucas.

Ještě se párkrát zhluboka nadechl, než se nazdvedl a znovu dosedl. S údivem zjistil, že ho to téměř nebolí a začal se nadzvedávat a dosedávat v pravidelném rytmu. Tom ho přidržoval za boky a pomáhal mu v pohybech. Pokojem se ozývalo mlaskání soulože a dvoje spokojené vzdechy, ač Tom měl chuť povalit Lucase do peřin a pořádně mu dát do těla. Ale uvědomoval si, že něco takového by mohlo Lucase vyděsit a on chtěl, aby si Lucas na sex zvykl, zjistil, že to není nic strašného a že mu může důvěřovat.

Po chvilce oba hlasitě zasténali a jejich těla se prohnula neuvěřitelnou slastí, když jimi projel orgasmus. Lucas z Toma slezl a lehl si na jeho hruď. Tom ho objal a oba se vydýchávali.

„Páni, to bylo úžasné!“ poznamenal Lucas, když po chvilce popadl dech.

„Jsem rád, že se ti to líbilo,“ odrhnul mu Tom z čela zpocené vlasy.

„Líbilo a moc. Netušil jsem, že to jde i bez bolesti. Tohle budeme opakovat často,“ pohlédl mu Lucas do očí.

„Často, kdekoliv to bude možné a ve všech možných polohách,“ slíbil Tom.