Ledový princ - kapitola 9 - konec

Julien se rozjel po ledě a začal se pohybovat do rytmu písně v sestavě, kterou s Andrem tak dlouho nacvičoval. Byl odhodlán obhájit svůj titul mistra světa v krasobruslení a pro tuto příležitost si oblékl rudý kostým s černým zdobením. Diváci ho křikem povzbuzovali, óchali, áchali a jásali, kdykoliv předvedl nějaký složitý krok. Píseň dohrála a Julien dotančil. Uklonil se jásacím divákům i porotě, převzal si plyšového medvěda od malé holčičky v růžových šatičkách, která za ním přibruslila a dojel ke svému boxu, přelezl zábranu a pohlédl na dva usmívající se muže.

„Šlo ti to výborně,“ plácl ho po zádech Andre.

„To ano. A byl jsi při tom tak nádherný,“ vzal ho Eric za boky a políbil ho do vlasů.

„Doufám, že to bylo dost na vítězství,“ řekl Julien.

Na to už nikdo nic neřekl a všichni tři se zaposlouchali do komentářů komentátorů, kteří tak vyplňovali prázdná místa v čase, než se porota rozhodne v hodnocení.

„A to byl prosím další excelentní výkon Ledového prince,“ hlásil jeden.

„Přesně tak. A přesto to bylo v něčem jiné než obvykle. A není to náročností sestavy či kostýmem. Sám si nejsem jistý, co to bylo. Jaký je tvůj názor, Nede?“ řekl druhý.

„Můj názor je ten, že tentokrát to nebylo tak mechanické, ale že v tom byly city. Ostatně, jak už bylo potvrzeno, Ledový princ si našel životního partnera. Ačkoliv nechápu, který muž by byl schopen vydržet s někým, kdo je chladnější než jakýkoliv led na celém světě,“ zauvažoval první.

„Jen někdo, kdo má v sobě tak silný žár, že dokázal roztavit ledovou krustu na kolem srdce Ledového prince,“ chytil se toho druhý.

„Takový žár může mít jen drak, či spíše Dračí král,“ zahlásil první.

„Takové kraviny,“ protočil Julien oči.

„Možná kraviny, ale poslouchej,“ zasmál se Andre.

Julien a i Eric se zaposlouchali a pak překvapeně zamrkali.

„Dra-čí král, Dra-čí král,“ skandovali diváci, kterým se přezdívka pro Erica zalíbila.

„A už tu máme výsledky,“ zahlásil jeden z komentátorů a začal číst čísla, zobrazující se na tabuli nad kluzištěm.

„To je hodně dobré hodnocení,“ poznamenal Andre.

Julien jen přikývl a usadil se na lavici kterou měl v boxu. Eric se posadil vedle něj a podal mu lahev s vodou. Julien si ji převzal a napil se. Poté ji odložil, propletl s Ericem prsty a znuděně sledoval výkony svých soupeřů.

„Jsem lepší než kdokoliv z nich,“ poznamenal opovržlivě.

Eric se té poznámce jen usmál, už si na Julienovu arogantní stránku zvykl.

„A už je konec dámy a pánové. Soutěžící dotančili a hodnocení byla udělena. Nyní je na čase vyhlásit vítěze,“ ozval se komentátor, zatímco pracovníci kluziště donesli na led stupně pro vítěze.

„Na třetím místě v kategorii mužů se umístil Američan Marc April,“ vyhlásil druhý komentátor.

Americký krasobruslař s krátkými černými vlasy v tmavě modrém kostýmu zdobený stříbrem vyjel s úsměvem zpoza svého boxu a postavil se na stupeň s číslem 3.

„Na druhém místě se umístil holandský krasobruslař Gerjan Lorentz,“ vyhlásil první komentátor.

Zpoza jedné zábrany vyjel z boxu muž se světlými vlasy po ramena ve fialovo-zlatém kostýmu a s úsměvem se vyšplhal na stupeň s číslem 2.

„A první místo získal a tím se stal mistrem světa v krasobrulení v kategorii mužů...“ udělal druhý komentátor pauzu, aby diváky i soutěžící napjal očekáváním.

„...francouzský krasobruslař Julien Delacour,“ vykřikli oba najednou.

„Ano!“ vykřikl Andre a začal hlasitě tleskat.

Julien se s úsměvem zvedl, otevřel malá dvířka sloužící jako zábrana a vyjel ke stupni pro vítěze, kde se postavil na prostřední a nejvyšší z nich s číslem 1. Sotva si tam stoupl, vyjeli odkudsi tři mladé dívky ve stříbrných krátkých šatech. Přijely k vítězům a navlékly jim přes hlavy medaile a předaly kytice a poháry a zároveň všem třem pogratulovaly. Všichni tři krasobruslaři se spokojeně usmívali, pogratulovali si navzájem a mávali divákům, kteří jásali a tleskali. Po chvilce sestoupili a rozjeli se každý do svého boxu.

„Gratuluju k vítězství!“ usmál se Andre.

„I já,“ přidal se i Eric.

„Snad jste o mém vítězství nepochybovali?“ zeptal se jich Julien s pozvednutým obočím.

„Ne, ale stejně jsou gratulace na místě,“ zasmál se Andre.

„Nikdy bych o tobě nepochyboval můj Ledový princi,“ přitáhl si ho Eric do náruče a láskyplně se na něj usmíval.

„Budu chtít odměnu,“ pohlédl na něj Julien.

„Odměnu?“ pohlédl na něj Eric.

„Ano, odměnu. A nepochybuji, že proti této odměně nebudeš nic namítat,“ přimhouřil Julien oči.

„A jaká odměna by to měla být?“ zeptal se Eric.

Julien se tajemně usmál a postavil se na špičky, aby dosáhl k Ericovu uchu.

„Chci, abys mě pomiloval do bezvědomí. Abys ze mě udělal svého otroka lásky a zmocnil se mého těla jako nefalšovaný pán, můj Dračí králi,“ zašeptal a pohlédl do Ericova obličeje, ve kterém se zračil údiv a šok.

„Tak tohle ti splním rád a ochotně, víc než ochotně,“ polkl nasucho Eric a snažil se mermomocí zahnat představu nahého Juliena v poutech vydaného mu na milost a nemilost.

Julien se zvrhle usmál a natáhl se pro polibek. Eric kolem něj pevněji sevřel ruce a polibek prohloubil. Ani jeden z nich si nevšiml usmívajícího se Andreho, kameramana, který na ně zamířil svou kameru a tím promítl jejich polibek na obrovských obrazovkách nad středem kluziště ani nadšených diváků, kteří spustili povyk a začali skandovat jejich přezdívky.

„Právě jsem vyhrál mistrovství světa, ale největšího vítězství jsem dosáhl v Anglii v tu noc, kdy jsi mi poprvé vlezl do postele,“ usmál se Julien, když se od Erica odtáhl.

„V tom případě jsme vítězi oba,“ opětoval mu úsměv Eric.

Julien ho s úsměvem vzal za ruku a vedl ho ven, aby co nejdříve byli na hotelu a mohli se oddat jeden druhému v tom nejintimnějším a nejdůvěrnějším aktu, jaký jen lidstvo znalo.