Peruji.cz

Jayden seděl na posteli a píchal vidličkou do jídla na talíři, kteří byl na malém stolku před ním. Tvářil se pochmurně a bloudil ve svých myšlenkách. „Hele, víš, že to jídlo ti nic nedělalo a že ho můžeš sníst?“ ozval se brunet z vedlejší postele, který Jaydena už notnou chvíli sledoval. „Já vím. Jen mě štve, že si nemůžu vzpomenout,“ povzdechl si Jayden. „Jo, to chápu. Ale měl by ses najíst,“ řekne brunet. Jayden si znovu povzdechl, ale napíchl jídlo na vidličku a strčil si ho do úst. „Ty taky nevíš, co se mi stalo, že jsem se ocitl tady?“ zeptal se Jayden, když polkl, aniž by měl nějakou naději, že chlapec bude něco vědět. „To bohužel nevím. Už jsi tu ležel, když mě přivezli,“ odpověděl brunet. „A s čím tu jsi? A jak se vůbec jmenuješ?“ zeptal se Jayden a dál jedl. „Marc. A jsem tu, protože jsem omylem vypil žíravinu. Nebo to byla kyselina? Já sám nevím. No, prostě, přišel jsem domů ze školy a dostal žízeň, tak jsem šel do kuchyně pro pití a na dřezu stála petka. Já myslel, ž...

„Jo a můj tatínek žíkal, že...“ dva malí chlapci, jeden hnědovlasý, druhý černovlasý, běželi lesem, ovšem na dohled otce jednoho z nich a bavili se, ovšem při pohledu na postavu ležící na břehu řeky, polovinou těla ještě pořád ve vodě, se zarazili. „Myslíš, že je mltvej?“ zeptal se hnědovlasý. „Já nevím,“ odpověděl černovlasý a odvážně udělal k bezvládné postavě, ležící na břiše s hlavou do strany a tvář zakrytou vlasy, krok. Klekl si vedle ní a natáhl k ní krk. Začuchal a překvapeně se na svého kamaráda otočil. „Je to vlkodlak,“ oznámil. „Asi bych měl jít plo tatínka,“ přešlápl hnědovlasý nejistě. „Asi jo,“ skousl si černovlasý dolní ret. Hnědovlasý se otočil na podpatku a rozběhl se do lesa. „Tatí, tatí,“ volal a běžel ke svému otci, který se nacházel nedaleko. „Co se děje?“ zeptal se klidně muž v myslivecké uniformě a poupravil si pušku na rameni. „Tati, tam leží nějaký pán a spinká. Pojď!“ chytil ho syn za rukáv a táhl ho směrem ke svému kamarádovi a bezvládnému tělu. „C...

„To snad není možné. Šla jsem si vybrat peníze z bankomatu a zjistila jsem, že mi z účtu zmizely všechny mé úspory,“ vletěla Jenna rozvztekleně do obýváku. „Cože?“ reakce ostatních byla více než překvapená a všichni se okamžitě natáhli pro své mobily nebo tablety a přes internetové bankovnictví okamžitě zkontrolovali účty, načež vznikla velká vřava, protože zjistili, že i jim z účtů zmizely jejich úspory. „Tak dost! Ticho!“ zakřičel po chvíli Aden a stoupl si doprostřed obýváku. Všichni na něj upřeli své zraky a zmlkli. „Výborně. Nesmíme hned panikařit. Ano, vím, že jde o naše úspory a tím i o docela dost peněz, ale třeba se stala jen chyba v systému. Roberte, mohl bys to jako vedoucí zdejší banky ověřit?“ otočil se Aden k druhému nejstaršímu. „Můžu. Ale musím tam dojít,“ zvedl se Robert. „Počkáme,“ řekl Aden a ostatní okamžitě souhlasili. Robert přikývl a vyrazil z obýváku a následně ven z domu. „Co se děje?“ přišel do obýváku Jayden, který byl do té doby ve svém pokoji a byl ...