Peruji.cz

Julien se doploužil do školy a zamířil k nástěnkám s kroužky, předchozí den po cestě domů dostal z Briana, že druhý den po prvním zápisu už budou vyvěšeny časy kroužků a termíny prvních zkoušek. Vzhlédl k nástěnkám a překvapeně zamrkal, dnes po škole ho čeká zkouška zpěvu a pokud by ho vybrali, pak by kroužek byl každý den od 17:00 do 18:30, zítra ve středu zkouška v divadle a pravidelný čas by byl od 16:00 do 18:30, ve čtvtek joga, pravidelný termín od 17:00 do 18:00 a v pátek kung-fu a kendo, přičemž pravidelné termíny by byly každý pátek kung-fu od 16:00 do 17:00 a od 17:30 do 19:00 kendo. A v pondělí malování a kreslení, pravidelný termín od 15:00 do 16:30. Julien se usmál, hezky mu to vycházelo s časy. Teď ještě projít zkouškama, aby byl přijat a bude to v pohodě. Pousmál se a vydal se do třídy na svou první hodinu, což měla být kupodivu historie. Kousek před třídou se ale zastavil a to když těsně před ním přirazil mladík, který byl oblečený jako gangester jiného na zeď a teď toh...

Po prázdninách „Juliene, Juliene, vstávej!“ zatřásl jím někdo. Julien zamručel a pootevřel oči. „So se dje?“ zamumlal rozespale. „Vstávej. Musíme dnes vyrazit o něco dřív. Je to pro tvé dobro,“ řekl Brian. Julien na něj chvíli nechápavě hleděl, než mu došlo, že dnes je první školní den. Zívnul, ale začal se hrabat z peřin. Brian vida, že Julien vstává, opustil jeho pokoj. Julien hleděl na zavřené dveře. Od toho incidentu s jeho macechou šel jeho vztah s Brianem do háje. Stále se spolu sice bavili, ale byla mezi nimi chladná odtažitost, která tam na začátku nebyla. Julien zatřásl hlavou, vstal, vzal si čisté oblečení a odešel do koupelny, kde se umyl a převlékl. Poté sešel do kuchyně, kde si udělal snídani v podobě medových kroužků zalitých mlékem a k tomu si nalil mandlové mléko do sklenice. Sedl si s tím ke stolu a pustil se do jídla. Po chvilce do kuchyně vešel i Brian, který si také udělal snídani, ačkoliv on zvolil sandwich a pomerančový džus. Oba v tichosti jedli. „Proč vla...

„Koupíme ti plno krásných věcí. A také bychom tě mohli nechat ostříhat, víš, dát tomu tvému účesu nějaký tvar. Možná ho trochu zkrátit. Och, a mohli bychom si zajít na kosmetiku, ta nám udělá dobře,“ žvatlala Charlotte, když se svými syny a Julienem procházela obchodním domem. Julien si povzdechl a podíval se na Briana, který ho pozoroval soucitným pohledem a omluvným úsměvem, zatímco Charlotte začala nahlas přemýšlet, do kterého obchodu zajdou jako první. „Mami, dáš mi nějaké peníze? Půjdu se svými přáteli,“ ozval se najednou Ryan a ukázal hlavou ke skupince chlapců bavící se opodál. „S přáteli? A proč? Musíme nakoupit věci Julienovi, myslela jsem, že nám s tím pomůžeš,“ našpulila Charlotte rty. „Myslím, že to zvládnete sami. Ostatně ty máš lepší vkus než já,“ pokrčil Ryan rameny. „No dobrá. Ale nelíbí se mi to,“ otevřela Charlotte svoji kabelku, ze které vytáhla peněženku a z ní vyndala několik bankovek, které Ryanovi podala. „Díky!“ převzal si je Ryan a už ho nebylo. Julien s...

Julien vyhlédl z okénka letadla a se smutkem sledoval, jak letadlo jede po rampě, aby následně vzlétlo. Polkl, aby se zbavil knedlíku, který se mu vytvořil v krku. Bylo to už několik dní po pohřbu jeho matky a on opouštěl New York a letěl do Kalifornie, aby žil se svým otcem a jeho rodinou. „U nás se ti bude líbit,“ ozval se vedle něj hluboký hlas. Julien se podíval na vysokého hubeného muže, s do bronzova opálenou kůží a rovnými černými vlasy v krátkém sestřihu, vedle sebe. Ten ho pozoroval očima barvy hořké čokolády. Julien na něj chvíli beze slova zíral, než se znovu otočil k okénku. Povzdechl si a zavřel oči. Už za pár hodin bude ve městě Long Beach. Slyšel, jak si jeho otec vedle něj povzdechl, ale nic neřekl. Nakonec Julien usnul, ostatně několik už několik nocí nespal a jeho tělo potřebovalo odpočinek. *** „Tak jsme tady,“ usmál se otec, když zaparkoval před prostorným dvoupatrovým domem se dvěma obrovskými garážemi. „Hm,“ zamručel Julien. Jeho otec si povzdechl, s Juliene...