Vrah - kapitola 5

Hades šel po ulici domů a spokojeně lízal zmrzlinu, když kolem něj projela sanitka. Překvapeně se za ní ohlédl a pak pohlédl před sebe a strnul. U domu Teckrových stálo policejní auto a před vchodem stáli dva policisté společně s panem Teckrem, který ale zhrouceně seděl na schodech před domem.

Hades se ztuhle rozešel směrem k nim. Kousek od nich se ale zastavil. Najednou nevěděl, co má dělat. Jeden z policistů se na něj ohlédl a překvapeně povytáhl obočí.

„Noahu,“ zašeptal Hades tiše.

Noah se podíval na svého kolegu, který dřepěl před panem Teckrem, který se otřásal vzlyky a tiše na něj mluvil. Poté udělal nenápadně pár kroků k Hadovi.

„Teď bys tu neměl být,“ řekl mu tiše.

„Co se stalo?“ zeptal se tiše Hades, ačkoliv jeho srdce sevřela hrozná předtucha.

„Včera večer se našlo Nickyho tělo. Bohužel bylo tak znetvořené a zohavené, že trvalo celou noc a většinu dnešního rána, než se ho podařilo identifikovat,“ stiskl si Noah kořen nosu.

Hades šokem upustil zmrzlinu a nemohl uvěřit tomu, co slyšel.

„Nicky...je mrtvý?“ zeptal se nevěřícně.

„Ano. Je mi to líto,“ stiskl mu Noah paži a smutně na něj hleděl.

Hadovi vhrkly do očí slzy. Nicky je mrtvý. Už nikdy neuslyší jeho smích, neuvidí jeho rozesmáté oči, už nikdy spolu nebudou surfuvovat ani si už nikdy nesednou do cukrárny a nedají si zmrzlinu, už nikdy nebude poslouchat jeho historky ze školy, ani zodpovídat jeho dotazy. Nicky už nikdy nedospěje, nepůjde na vysokou, nebude pracovat a nenajde si partnera. A neudělá to, protože ho někdo zavraždil, násilně ukončil jeho mladý život.

„Tr-trpěl moc?“ vydal ze sebe přiškrceně.

„Hade, na tohle se neptej,“ zašeptal Noah.

„Odpověz mi. Trpěl moc?“ stékaly Hadovi slzy po tvářích.

„Tohle bych ti neměl říkat,“ zakroutil Noah hlavou.

Hades na něj ale úpěnlivě hleděl a pohledem ho prosil. Noah si povzdechl.

„Podle patologa si před smrtí doslova prošel peklem. A nenuť mě, abych ti vyjmenovával jeho zranění. Dokonce i otrlým kriminalistům se při čtení patologické zprávy zvedal žaludek,“ prozradil mu Noah.

Hades se roztřásl.

„Ubohý Nicky, tohle si nezasloužil. On ne. Tohle se nemělo stát,“ rozvzlykal se.

Noah si ho přitáhl do náruče a objal ho.

„Chytíme toho, co to udělal. Slibuju!“ zašeptal Hadovi do ucha, ačkoliv netušil, zda ho vůbec vnímá.

Hades se po chvíli vymanil z jeho náruče a rozešel se k panu Teckrovi. Noahův kolega se postavil a podezřívavě na něj hleděl. Dokonce i pan Tecker k němu vzhlédl.

„Je...je mi to líto!“ vyhrkl Hades, zatímco z očí se dál valily slzy.

Pan Tecker sklopil hlavu a rozplakal se ještě usedavěji.

„Možná byste měl odejít,“ řekl mu přísně policista a propálil Noaha pohledem.

„N-ne, t-to je v...v pořá-dku,“ vzlyknul pan Tecker.

„Jste si jistý?“ otočil se k němu policista.

Pan Tecker přikývl. Hades na nic už nečekal a posadil se vedle něj. Nejistě zvedl ruku a položil ji panu Teckrovi na rameno. Pan Tecker ho ale popadl a přitáhl si ho do své mohutné náruče. Hades jenom heknul, ale nebránil se. Chápal, že pan Tecker potřebuje cítit něčí společnost a tak se nechal tím mohutným mužem objímat. Pan Tecker byl protiklad své drobné ženy. Byl mohutný, s pivním břichem a plešatý.

„Nicky, můj Nicky, kdo to jen mohl udělat? Kdo mohl ublížit mému chlapečkovi? Můj syn, můj syn...“ vzlykal pan Tecker.

Hades na to nic neřekl, jen pana Teckra poplácal po zádech. Co měl ostatně říct zlomenému otci, který zrovna přišel o jediné dítě? Navíc takovým příšerným způsobem.

„M-musím za Annie,“ vzpamatoval se po hodné chvíli pan Tecker, pustil Hada a vrávoravě se postavil.

„Máme vám někoho zavolat?“ zeptal se Noah.

„To zvládnu,“ zakroutil pan Tecker hlavou a vydal se ke svému autu.

„Co se paní Teckrové stalo?“ přešel Hades k Noahovi.

„Když jsme je informovali o Nickyho smrti, tak paní Teckrová to psychicky nezvládla. Zhroutila se,“ pošeptal mu Noah.

„Chudinka,“ politoval jí Hades a jeho oči se znovu zalily slzami.

Bylo mu Teckrových tak líto. Nedokázal si představit, co musí prožívat a jak moc musí být zdrcení.

„Měli bychom jet,“ přešel k nim druhý policista, sundal si čepici a otřel zpocené čelo.

„Ehm, jen ho doprovodím domů. Chci mít jistotu, že bude v pořádku,“ pokynul Noah hlavou k Hadovi.

„Fajn,“ kývl policista a odešel k autu, do kterého se posadil a zakousl se do bagety, kterou vzal kdovíodkud.

„Pojď,“ vzal Noah Hada jemně za ruku.

Hades se pomalu rozešel. Myšlenky mu létaly hlavou a on se nedokázal na žádnou z nich soustředit.

„Chytíte ho, že ano?“ zeptal se tiše, když se blížil ke svému domovu.

„Děláme, co je v našich silách,“ odpověděl Noah vyhýbavě.

Nechtěl slibovat něco, co nemusela být pravda. Měli tak málo vodítek. Jistě Nickyho tělo bylo zmrzačené a zohavené a patolog objevil i stopy po análním styku a to dost brutálním a násilným, ale jinak nic. Vrah tělo pečlivě omyl a pomocí chemikálií zničil jakékoliv stopy.

„Máš doma někoho?“ zeptal se Noah.

„Jo, máma by měla být doma,“ odpověděl Hades.

„Ok. Je dobře, že nebudeš sám,“ usmál se smutně Noah a opatrně kolem Hada obtočil paže.

Hades si s povzdechem položil hlavu na jeho hruď a se zavřenýma očima naslouchal tlukotu Noahova srdce. Chvíli takto stáli než se Noah s lítostivým pohledem odtáhl.

„Kéž bych nebyl ve službě. Pak bych tu s tebou mohl zůstat a utěšit tě,“ usmál se posmutněle.

Hades se na něj jen smutně podíval, nedokázal jeho úsměv opětovat. Noah vzal jeho obličej do rukou a vtiskl mu jemný polibek na čelo.

„Počkám, dokud nebudeš uvnitř,“ řekl jemně.

„Děkuju! Za všechno,“ řekl tiše Hades.

Noah přikývl, chápal jak to Hades myslí. Hades ho chvíli pozoroval, než k němu přistoupil, postavil se na špičky a vtiskl mu krátký polibek na rty, načež se otočil na patě a zaběhl do domu.

Noah za ním překvapeně hleděl, pak se prsty dotkl rtů a pro sebe se usmál. Otočil se a odcházel, aby se připojil ke svému kolegovi, který na něj jistě již netrpělivě čekal.

Hades vešel do domu a za dveřmi na něj opět padl splín.

„Nečekala jsem, že přijdeš tak brzy. Tak povídej, přeháněj,“ nakoukla do chodby Michelle a žářivě se na něj usmála.

„Co?“ podíval se na ni nechápavě.

„Co co? Kdo je ten fešný policista? Kde jste se seznámili? Jak dlouho to trvá? A už jste spolu spali?“ vypálila salvu otázek a oči jí vzrušeně jiskřily.

Hades na svou matku jen nechápavě hleděl, než sklopil hlavu a po tvářích se mu opět rozutekly slzy.

„Co se stalo?“ zvážněla Michelle a přešla ke svému synovi.

„Mami,“ vzlyknul Hades a zaslzenýma očima se na ni podíval.

„Co se stalo?“ zopakovala Michelle o poznání tišeji a odvedla svého syna do obýváku, kde ho usadila na pohovku, sedla si vedle něj a přitáhla si ho do náruče.

„Nicky je mrtvý. Včera večer našli jeho tělo. Prý bylo tak znetvořené, že jim jeho identifikace trvala celou noc a většinu dnešního rána,“ prozradil Hades své matce, co zjistil.

„Proboha, to ne,“ zděsila se Michelle a zpevnila své sevření kolem Hada.

„Je to tak. Pan Tecker z toho byl zničený a paní Teckrovou musela odvézt sanitka do nemocnice, protože se zhroutila. Mami, kdo to jen mohl udělat? Jak někdo může být tak krutý?“ plakal dál Hades.

Michelle na to nic neřekla, byla v šoku. Jen držela syna v náručí a jemně ho kolébala jako dítě.

***

Svítilo slunce a na hřbitově v Malibu se konal pohřeb zavražděného mladíka. Truchlící seděli na židlích před vykopaným hrobem, vedle kterého stála zavřená rakev s Nickym uvnitř. Vedle rakve stál z jedné strany stojan s jeho fotkou a z druhé strany stál kněz a odříkával smuteční řeč. Kromě toho už byly slyšet jen tiché vzlyky, popotahování a posmrkování. Hades seděl v předposlední řadě s celou svou rodinou a nemohl spustit oči z rakve.

Hlavou mu běžely myšlenky na to, jak je tento svět nespravedlivý. Nickyho mladý život byl násilně přerván na samém začátku. Nechápal, jak se něco tak hrozného mohlo stát někomu tak hodnému jako byl Nicky. Nicky měl prožít šťastný a spokojený život a zemřít na sešlost věkem. Ideálně v náručí své celoživotní lásky.

Hades sklopil hlavu a třesoucí ruce zatnul v pěst. Po chvilce jeho pravou ruku sevřela jiná. Hades vzhlédl a pohlédl na svou sestru. Ta ho smutně sledovala a jemně ho palcem pohladila po hřbetu ruky. Hades se zhluboka nadechl a stočil svůj pohled zpět ke knězi. Ten svou řeč dokončil a ustoupil, aby hrobníkovi pomocníci mohli spustit rakev do připraveného hrobu. Všichni se postavili, aby vzdali nebožtíkovi poslední úctu.

Poté se smuteční hosté začali pomalu trousit ze hřbitova pryč. Hades společně se svými rodiči, sestrou a prababičkou došel k jejich autu a otočil se. Spatřil pana a paní Teckrovi jak pomalým krokem opouštěli hřbitov, oba zhroucení a zničení a pan Tecker musel svou drobnou ženu podpírat, jako by se bez jeho opory neudržela na nohou.

„Pojď chlapče,“ pobídla ho jemně Elizabeth.

Hades se na ni krátce podíval, pak ještě jednou zalétl pohledem k Teckrovým. V té chvíli paní Teckrová vzhlédla a očima plnýma slz na Hada pohlédla. Ten její pohled dlouho nevydržel a tak sklopil hlavu. Cítil se vinný, protože jí dal falešnou naději, že se Nicky najde a bude v pořádku. Znovu vzhlédnul, ale Teckrovi již nasedli do svého auta a rozjeli se pryč.

***

„Je to příšerné. Chudáci jeho rodiče,“ povzdechla si Mary, když se dva dny po pohřbu sešla celá parta v plážovém baru.

„To mi povídej,“ povzdechl si Hades.

„Tedy, ne že bych chtěl bagatelizovat hrůznost situace nebo vaše pocity, ale co kdybychom nechali tohle téma stranou a trochu se pobavili?“ pozvedl obočí Troy.

„Tentokrát s Troyem souhlasím. Měli bychom si trochu zvednout náladu a přestat truchlit,“ podívala se na ně Trish, když přinesla tác s nealko drinky.

Ostatní více či méně ochotně souhlasili a rozebrali si drinky. Hades si vzal svůj drink, což byla jeho oblíbená nealko Piňa colada a usrkl a málem ji vyprskl ven, když si všiml Noaha, který se k němu s úsměvem blížil.

„Ahoj!“ pozdravil Noah.

„Ahoj! Co tu děláš? Ehm, chci říct...“ zrudl Hades.

„Co myslíš? Je tu pláž, na té pláži bar a v tom baru plno dobrého pití,“ zasmál se Noah.

Hadovo zrudnutí ještě zesílilo, zvlášť když se výrazy jeho přátel změnili z překvapených na zvědavé.

„Nebudu si z tebe utahovat. Šel jsem k vám, abych tě vytáhnul ven, ale tví přátelé byli rychlejší. Naštěstí mi tvá milá prababička prozradila, kde tě najdu,“ prozradil Noah a líbnul Hada na tvář.

„Přisedneš si tedy k nám? Tedy pokud vám to nevadí,“ otočil se Hades ke svým přátelům.

Ti ho začali ihned ujišťovat, že jim to nevadí.

„Dobře. Dojdu si pro něco k pití a hned jsem u vás,“ mrkl na ně Noah a vydal se k baru, aby si objednal něco k pití.

„No tedy, tak ty sbalíš takovej kus chlapa a ani se nepochlubíš? Asi s tebou přestanu mluvit kamaráde,“ otočil se k Hadovi Troy.

„Kámo, to znělo jako kdybys byl teplej,“ ukšlíbl se James.

„Co? To nejsem. Jen respektuju odlišnost svého kamaráda. Kdyby byl hetero a sbalil holku, tak bych se taky zajímal,“ založil si Troy ruce na hrudi.

„Brání se až podezřele moc, nemyslíte?“ zasmál se Aden.

„Nebráním,“ zamračil se Troy.

Všichni se rozesmáli.

„Mám se ptát?“ zeptal se Noah, když se vrátil s pitím a sedl si vedle Hada, kterého vzal kolem ramen.

„Jen si utahujeme z Troye. A teď mi dovol, abych ti své kamarády představil,“ usmál se Hades a začal se vzájemným představováním.

„Takže ty jsi budoucí detektiv,“ povytáhla Trish obočí, když Hades přestal s představováním a všichni Noaha i Hada zasypali zvědavými dotazy.

„Přesně tak,“ přikývl Noah.

„Tak je možné, že v budoucnu budeme úzce spolupracovat. Já totiž budu patoložka,“ ušklíbla se Trish.

„Pak se budu moc těšit,“ usmál se na ni Noah.

Trish mu úsměv opětovala. Ten kluk se jí líbil.

„Řeknu ti, že Hades má štěstí, že jsi gay. Protože jinak bych to na tebe zkusila já. A věř, že bych tě ulovila,“ řekla Trish.

„Jenže on je gay. Takže máš smůlu,“ přisunul se Hades blíž k Noahovi a propálil Trish pohledem.

„Ano, ne nadarmo se říká, že ti nejlepší kluci jsou gayové nebo zadaní,“ napila se Trish svého drinku.

Hades, Noah a Mary se rozesmáli, zatímco Aden, James a Troy začali ihned protestovat.

„Málem bych zapomněl. Něco tu pro tebe mám,“ plácl se Noah do čela a sáhl do kapsy, odkud vytáhl malou černou krabičku a podal ji Hadovi.

„Ale já nic neslavím,“ podíval se na něj Hades překvapeně.

„Já vím. Chci ti to dát jen tak,“ pokrčil rameny Noah.

„Tak děkuji!“ převzal si Hades krabičku, kterou pomalu otevřel, za netrpělivého povzbuzování svých přátel, kteří byli zvědaví, co dostal.

„Noahu, tohle přeci nemůžu přijmout,“ podíval se na Noaha, když z krabičky vykoukl náramek z chirurgické oceli.

„Můžeš. Prosím, přijmi ho,“ podíval se na něj Noah prosebně.

„Tak dobře. Ještě jednou děkuju!“ usmál se Hades.

Noah mu úsměv opětoval a spokojeně sledoval, jak Hades vyndal náramek z krabičky, nasadil si ho a nyní ho s kamarády obdivoval.

„Hele lidi, to je o Nickym,“ vykřikl najednou Aden a všichni se otočili k televizi, která visela nad barem a momentálně vysílala zprávy.

„...podle našich informací bylo tělo patnáctiletého chlapce silně znetvořeno. Policie je bezradná a nemá žádné stopy. Je tedy pravděpodobné, že obětí neznámého vraha bude mnohem víc. A nyní předávám slovo svému kolegovi....“ blonďatá moderátorka se otočila ke svému kolegovi, který se na ni uměle usmál a převzal si slovo.

„To jsou ale kreténi,“ zavrčela Trish a odvrátila se od televize.

„Jo, novináři jsou svině. O naší práci vědí hovno, ale přes to z nás dělají neschopné blbce a poštvávají proti nám veřejnost,“ rozčílil se Noah.

Ostatní začali přitakávat, až na Hada který zamlkle hleděl na svůj drink a jeho myšlenky se opět stočily k Nickymu.

„Hej, nemysli na to,“ natáhla se k němu Trish a stiskla mu dlaň.

„Rád bych šel domů,“ zvedl se Hades.

„Doprovodím tě,“ postavil se i Noah.

Hades přikývl, rozloučil se s přáteli a ve společnosti s Noahem zamířil domů.

„Tví přátelé jsou fajn,“ pokusil se Noah odvést jeho pozornost od černých myšlenek.

„Jo to jsou,“ souhlasil suše Hades.

„Jsem rád, že jsem se s nimi mohl seznámit. Rád bych se s nimi ještě setkal. Myslíš, že by to bylo možné? Doufám, že ano, protože...“ žvatlal Noah ve snaze Hada rozveselit a přivést na jiné myšlenky.

„Vy ho najdete, že ano? Dřív než ublíží někomu dalšímu,“ zastavil se a zahleděl se na moře.

Noah se postavil vedle něj a i on se zahleděl na moře.

„Zastavíte ho, že ano?“ pohlédl na něj Hades.

„Víš, tohle bych ti opravdu neměl říkat,“ zakroutil Noah hlavou.

„Co se děje?“ zpozorněl Hades.

„Máme hlášeno další zmizení. Tentokrát jde o dvacetiletého prostituta asijského původu. Dnes ráno jeho zmizení nahlásil jeho kolega a zároveň spolubydlící, když nedorazil domů. Máme podezření, že se jedná o toho samého pachatele. Ostatně u Michaela Raina a Nickyho byl zjištěn stejný modus operandi. A zmizení toho prostituta je stejné jako zmizení dvou předchozích obětí,“ přiznal Noah.

Hades nasucho polkl.

„To nechápu. Nejdřív ten Rain, pak Nicky a nyní prostitut. Vždyť nemají nic společného. Nepochází ze stejného místa, jsou z různých rodin a různého věku. Navíc jeden byl vysokoškolák, druhý středoškolák a ten poslední prostitut, pravděpodobně bez vzdělání,“ zakroutil Hades hlavou.

„Něco společného mají. Všichni to byli gayové androgynního, nebojím se říct až hermafroditního typu. Stejně jako...“ zarazil se Noah.

„Stejně jako já,“ zašeptal Hades.

„Ano. Prosím tě, dávej na sebe pozor. Nechoď ven po setmění a po ulicích se nepohybuj sám. A vyhýbej se kontaktu s lidmi, které neznáš. Prosím tě o to!“ otočil se Noah k Hadovi, vzal jeho ruce do svých a naléhavě hleděl do jeho očí.

„Dám na sebe pozor, slibuju! A vy toho hajzla chyťte co nejdřív,“ opětoval Hades jeho pohled.

Noah si ho přitáhl do náruče a políbil ho. Ne, on Hada ochrání. Musí, nepřežil by, kdyby se mu něco stalo. Na to do něj byl až příliš zamilovaný.