Peruji.cz

„Tak co děcka, dali byste si tousty?“ nakoukl Lucas do obýváku. „Jóóó,“ zajásají děti. „Chceš pomoct?“ otočil se na něj Tom. „Ne, děkuji!“ odmítl Lucas a vrátil se do kuchyně. Tam si připravil všechny suroviny na tousty, zapnul toustovač a dal se do práce. Namazal plátky toustového chleba máslem, dal na ně šunku, sýr a kečup a pak je strčil do toustovače. Hotové tousty dával na talíř a jakmile byly oba toustové chleby pryč, nalil ještě do čtyř skleniček džus a postupně to odnesl do obýváku, kde jsou děti a Tom pohrouženi do skládání puzzle. „Tousty jsou hotové. Pojďte si vzít,“ položil vše na stůl. Děti zvedly hlavy a pak rychle vyskočily na nohy a vrhly se ke stolu. „Nono, pomalu, ať se nepřerazíte. A nehltejte, není to zdravé,“ napomenul je Tom. Obě děti se s toustem v rukou posadily. Wilhelm se usadil do křesla a malá Anna se vyšplhala na pohovku vedle Lucase a přitulila se k němu. Za celý den si ho velmi oblíbila. Tom se usadil z Lucasovi druhé stran...

„Jak jsem řekla. S tím chlapem nebudeš ani kdyby se nevím co dělo,“ zavřískla Elsa v kuchyni, když s Lucasem dělala oběd. „Nevím, co proti Tomovi pořád máš? Je to fajn chlap. A ty o něm celý týden od té večeře mluvíš jen v negativech. Zřejmě jsi zapomněla, že jsem už dospělý a můžu si být s kým chci a ty mi do toho nemáš co mluvit,“ ohradil se Lucas. „Takhle se mnou nemluv. Ještě pořád jsem tvoje matka,“ třískla Elsa vařečkou. „To ti neberu. Ale ani tak mi nemůžeš rozkazovat s kým se můžu a nemůžu stýkat,“ řekl Lucas a začal krájet zeleninu. „To teda můžu. Mám na mysli jen tvé dobro, Lucasi. Co když ti ten chlap ublíží? Je větší a silnější než ty. Chceš dopadnout jako tenkrát?“ vzala Elsa znovu do ruky vařečku a začala míchat omáčku. „To by neudělal,“ namítl Lucas. „Opravdu? A jak to víš?“ pozvedla Elsa obočí. „Prostě to vím. Navíc řekl, že na mě nebude tlačit a každý posun v našem vztahu bude na mě. Takže až s ním budu spát, tak to bude čistě jen mé rozhodn...

„Babička a naši tě chtějí vidět,“ zahlásil Lucas hned, jak vstoupil do kanceláře. „A proto jsem až doteď upřednostňoval vztahy na jednu noc. Tam jsem se nemusel setkávat s rodiči a zbytkem rodiny,“ povzdechl si Tom, ale vstal a přešel k Lucasovi, aby ho políbil. „No, pokud to se mnou myslíš vážně a máš mě rád, tak bys to měl udělat. Rád bych, aby ses s mojí rodinou seznámil a oni viděli, jak jsi úžasný,“ přitulil se k němu po polibku Lucas. „No dobrá. Že jsi to ty,“ líbl ho do vlasů Tom. „Ty jsi bezva,“ zavýskl Lucas a dal Tomovi rychlou pusu. Tom se rozesmál, usadil se na pohovce a Lucase si stáhl na klín. „Ale teď mi prozraď, co mám tvé rodině donést. Pravý džetlmen nikdy nechodí s prázdnou? Takže?“ povytáhl Tom obočí. „No, na poprvé by nejspíš stačili jen kytice a nějaké dobré pití. Aby si nemysleli, že si je chceš koupit. Ale pozor babička je velkou znalkyní mluvy květin, tak pozor, co budeš vybírat. A tátovi jede všechno kromě různých bourbounů, ale nej...

Tom se zavrtěl a pomalu otevřel oči. Usmál se při pohledu na Lucase, který má ruku a jednu nohu přehozenou přes něj a hlavu zavrtanou v jeho podpaží. Pak ovšem zaslechl zvuk, který měl na svědomí jeho probuzení. Opatrně ze sebe Lucase sundal, vstal a přešel k Lucasovu oblečení, které začal prohledávat, dokud nenašel jeho zvonící mobil. Povzdechl si a ohlédl se na Lucase. Ten něco zabrblal a přetočil se. Tom se usmál, Lucas je roztomilý, až mu bylo líto ho budit kvůli mobilu. Rozhodnutí trvalo jen vteřinku. Odvrátil se od Lucase a vyšel z ložnice na chodbu, kde na displayi stiskl tlačítko pro přijetí hovoru. „No konečně. Lucasi, kde jsi? Jsi v pořádku? Proč jsi nám nezvedal telefon?“ ozval se z telefonu okamžitě vyděšený hlas Lucasovi matky, ve kterém je ale slyšet i úleva. „Promiňte, ale nejsem Lucas. Ten ještě spí,“ zarazil ji Tom. „Cože? Kde je? A kdo jste vy?“ do Elsina hlavu se opět vloudil strach. „Jsem Tom Puschbauer, Lucasův mentor na praxi,“ představil se Tom. ...

„Takže vy jste přišla domů a šla jste se vysprchovat. A když jste sešla dolů, tak jste našla svoji matku mrtvou a jejího přítele jak stojí nad ní a je celý od krve. Je to tak?“ zeptal se právník mladé blondýnky, jejíž vlasy jsou kudrnaté. „Ano, přesně tak,“ přikývla dívka. „Děkuji! Nemám další otázky,“ ukončil právník svůj výslech a s vítězným úsměvem směrovaným k Tomovi se usadil na své místo. Tom jen povytáhl obočí a naklonil se k Lucasovi. „Tenhle výslech nechám na tobě. Soudce už to povolil,“ řekl tiše. „Cože? Ale co když to nezvládnu?“ znejistěl Lucas. „Nechci se vám do toho motat, ale nemohl byste ten výslech vést vy. Ne že bych vašemu praktikantovi nevěřil, ale vy jste přeci jen zkušený právník a víte, jak vyslýchajícího znejistit,“ naklonil se k nim zpěvák. „Já ti věřím,“ řekl Tom Lucasovi. „Pane Puschbauere, máte vy nebo váš praktikant nějaké otázky nebo mám svědkyni propustit?“ oslovil Toma soudce. „Máme otázky a můj praktikant provede výsl...

„Zajdu si na oběd, nebude to vadit?“ vzhlédl k Tomovi Lucas od papírů, které pročítal. „Vlastně vadilo. Rád bych si s tebou o něčem promluvil. Ale nemusíš se bát, že bys zůstal hlady, jídlo už jsem nám objednal,“ napřímil se Tom na své židli a pronikavě se na Lucase zadíval. „O čem chcete mluvit?“ zeptal se Lucas. „Proč jsi mi neřekl, co se ti stalo?“ položil Tom otázku. „Já nevím, o čem to mluvíte,“ dostal ze sebe Lucas, přičemž zadoufal, že náčelník mlčel. „Myslím, že víš. O tom znásilnění,“ zamračil se Tom. „Takže náčelník vám to řekl,“ povzdechl si Lucas a sklopil hlavu. „Ano, řekl. Tak, proč jsi mi o tom neřekl ty sám?“ pobídl Lucase Tom k odpovědi. „Protože o tom nevykládám každému na potkání. Nechci aby to lidé věděli. A už vůbec, aby mě litovali,“ odpověděl Lucas. „Tomu rozumím. A už i chápu, proč jsi mě tak vehementně odmítal a proč jsi mi utekl z toho hotelu. Jen jedno nechápu. Když jsem po tobě vyjížděl v poslední době, tak se mi zdálo, ž...