Příspěvky

Noční květ - epilog

Noční květ vstoupil do Zářiny ložnice, kde se to jen hemžilo jejími Dvorními dámami, služebnými a také porodními bábami. Noční květ si žádné z nich nevšímal a přešel rovnou k posteli, kde, podložená polštáři, ležela Záře. Byla ještě celá zarudlá a zpocená, ale přesto se šťastně usmívala na uzlíček ve své náručí a tiše mu broukala. Noční květ se u ní zastavil a se slzami v očích se na onen uzlíček zahleděl. „Je to...?“ nemohl z něj spustit oči. „Dcera,“ odpověděla Záře. Noční květ se na ni podíval a usmál se. Záře mu úsměv opětovala. „Naše holčička,“ vrátil se Noční květ pohledem k miminku. I Záře se na miminko s úsměvem podívala a jemně jím zahoupala. „Mohu?“ natáhl Noční květ k miminku ruce a tázavě se na Záři podíval. Ta s přikývnutím opatrně miminko předala Nočnímu květu. Ten holčičku vzal opatrně do náruče a lehce jí houpal. Navíc neodolal a konečky prstů jemně přejížděl po její hlavičce, tvářičce i drobných ručičkách. Holčička se v jeho náruči zavrtěla, ale cítila se v bez...

Noční květ - kapitola 19 - konec

Ledovec stál uprostřed svých komnat a s přimhouřenýma očima poslouchal zprávy od dvou mužů, jeho nejlepších špehů. „Takže jste nic nezjistili?“ zeptal se po pár minutách. „Ne, žádný skandál. Nikdy neodhodil ani pecku z ovoce, natož aby provedl něco horšího. Měl hodně nápadníků, ale všechny námluvy a žádosti o ruku proběhly dle zvyklostí. A ten mladík, Shomar, se s ním sice setkával osobně, ale od jistého věku pouze v přítomnosti členů rodiny. Nikdy spolu nic neměli, dokonce se ani nepolíbili. Noční květ vstoupil do manželství neposkrvěný a první muž, který ho poznal důvěrněji a který ho připravil o nevinnost byl princ Ramir. A podle načich zjištění nebyl princi Ramirovi nikdy nevěrný. A neponičil svou pověst ani jinak,“ řekl první z mužů. „To ano. Ostatně kdyby nebyl manželem prince, tak bych si ho vzal sám. Tak dokonalá a překrásná bytost se jen tak nenajde,“ zasmál se druhý. Ledovec se na něj zamračil, ale nic neřekl, na neomalenost svého špeha si už zvykl. A ten muž by...

Noční květ - kapitola 18

Průvod koní a kočárů vjel na palácové nádvoří a zastavil se. Z jednoho kočáru vystoupil Diamant, otočil se a natáhl ruku. Noční květ vystupující za ním se jí vděčně chytil a opatrně vystoupil. „V pořádku?“ přistoupil k nim Ramir a starostlivě na Nočního květa hleděl. „Ano, v pořádku. Jsem jen trochu ztuhlý,“ pokusil se Noční květ o úsměv. Ten mu moc nešel díky modřinám, které měl po celém obličeji. Aspoň že otok trochu splasknul. „To jsem rád,“ pousmál se Ramir a pohlédl na Záři, která se k nim vystoupila ze svého kočáru a připojila se k nim. „Vítejte, princové, princezno! Král vás očekává v trůnním sále. Okamžitě!“ přišel k nim králův osobní sluha. „Jistě, hned jsme tam,“ zamračil se na něj Ramir. Sluha jeho zamračený pohled chvíli opětoval svým povýšeným a pak s úklonou odešel. „Jak já ho nesnáším,“ zamumlal Ramir, než se rozešel do paláce. Záře i Noční květ ho následovali. Za nimi šli Ramirovi Společníci, Dvorní mladíci a Dvorní dámy. Všichni došli do trůnního sálu, zastavi...

Noční květ - kapitola 17

Noční květ seděl na posteli a bezradně a zároveň trochu vystrašeně hleděl na Ramira, který seděl vedle něj a hleděl do země. Právě mu řekl vše o něm a Shomarovi, vše co spolu prožili od jeho nejútlejšího dětství až po současnost. Nevynechal nic. Řekl mu o tom, jak moc se se Shomarem chtěli vzít a co všechno pro to dělali, o tom jak byl zoufalý, když zjistil, že si má vzít jiného a o tom, jak moc byl nešťastný v počátku jejich manželství. Dokonce mu řekl i o tom, jak na něj Shomar zaútočil a pak ho donutil předstírat nemoc. Ramir ho vyslechl bez přerušení a nepromluvil ani poté, co Noční květ domluvil. Jen hleděl do země a z jeho tváře nešlo nic vyčíst. „Ramire, řekni něco. Prosím!“ nevydržel už Noční květ to ticho, položil mu ruku na předloktí a v jeho hlase zazněla prosba. Ramir jeho ruku však setřásl, postavil se a zamířil ke dveřím. „Ramire?“ Noční květ také vstal, ale neodvážil se manžela následovat. Ramir se zastavil a zhluboka se nadechl. Pak se ale znovu rozešel. Noční květ...

Noční květ - kapitola 16

Noční květ se zavrtěl a se zívnutím otevřel oči. Protřel si je a pohlédl na spícího Diamanta, který ležel vedle něj. Pohlédl na druhou stranu a zrakem se setkal se zády a vlasy jednoho ze svých Dvorních mladíků. Pomalu se posadil a prohrábl si vlasy. „Princi, už jste vzhůru?“ zeptal se Diamant, kterého pohyby Nočního květa probudily. „Ano. Dobré ráno!“ pousmál se Noční květ. „Dobré!“ zívl Diamant a taktéž se posadil. Noční květ se s úsměvem vysoukal zpod peřiny, klekl si na všechny čtyři a dolezl k nohám postele, možná to nebylo zrovna nejdůstojnější, ale on se potřeboval dostat ven z postele a jiný způsob neviděl. S úsměvem vstal a ohlédl se na Diamanta, který ho zamračeně sledoval. Noční květ se odvrátil, ze své truhly popadl oblečení a hygienické pomůcky a zmizel v koupelně. Po několika minutách se z ní vynořil oblečený a umytý a přehlédl své Dvorní mladíky, kteří stále spali. „Probudím je. Měli bychom už vstát,“ řekl Diamant, který se, zatímco byl Noční květ v koupelně, také v...

Noční květ - kapitola 15

„Je mi líto, že král Karos už odjel. Oblíbil jsem si ho,“ povzdechl si Noční květ, když se Září následovali Ramira před palác, kde už čekali vojáci, stráže, koně a kočáry určené pro něj, Záři, Dvorní dámy a Dvorní mladíky. „To ano. Byla s ním skutečně zábava,“ souhlasila Záře. To už ale došli před palác a Ramir se k nim otočil. „Je tu pět kočárů. Jeden pro vaše zavazadla a čtyři pro vás. Do každého se vejde šest lidí. Takže se rozdělte a nasedněte,“ řekl jim. Noční květ i Záře jen přikývli a otočili se ke svému doprovodu. „Pojedu s vámi, princi. A rozdělím ostatní. Zatím si můžete nasednout,“ ozval se Diamant. „Dobrá,“ souhlasil Noční květ a nastoupil do prvního kočáru. Záře, které její hlavní Dvorní dáma dala stejnou nabídku, si vybrala třetí kočár v pořadí a i ona se nastoupila. Diamant to celé zamračeně sledoval a pak se otočil k Dvorním mladíkům. Vybral čtyři, kteří měli jet v kočáře s ním a s Nočním květem. Ostatní usadil do kočáru za tím jejich. I Dvorní dámy se usadily. ...